CZ | EN
2023

2022

2021

2020

2019

2018

2017

2016

2015

2014

příběhy



aktuální ročník soutěžepravidlakontaktgalerie

Ročník 2019
Kategorie Věda fotogenická

Atraktivní sliz
Polysacharidový obal semen přitahuje prospěšné kořenové bakterie (zeleně), které jsou pak během klíčení připraveny kolonizovat kořen a poté stimulovat růst rostliny.


Od narození spolu!
Prospěšné kořenové bakterie (zeleně) kolonizují rostliny již během klíčení. Poté stimulují růst rostlin (např. produkcí fytohormonů) a zajišťují si tak více kořenového sekretu jakožto zdroje energie.


Fluorescenční strom
Ve skutečnosti část listu kolonizovaného na svém povrchu prospěšnými bakteriemi (zeleně). Fluorescence chloroplastů červeně, fluorescence průduchů modře.

Kategorie Vědecké selfie

Mimozemšťan
Výběr květů huseníčku pro následnou lokalizaci proteinů v klíčícím pylu.

Kategorie Vědci a jejich hobby

Umění (pra)starých mistrů
Věděli jste, že Saúdská Arábie je světovou pokladnicí prehistorického umění? Nesčetné lokality cenných petroglyfů měl jen málokdo možnost shlédnout a prozkoumat.


A přece se točí
Světelné stopy hvězd ve pouštním skalním městě v Saúdské Arábii. Patrná je různá barevná teplota hvězd. Délka expozice 4 h.


A přece se točí
Světelné stopy hvězd nad lávovým polem a sopkami Harrat Khaybar v Saúdské Arábii. Patrná je různá barevná teplota hvězd. Délka expozice 5 h.

Ročník 2020
Kategorie Věda fotogenická

Prospěšné bakterie místo hnojiv
Prospěšné kořenové bakterie (zeleně) běžně kolonizují rostliny a významně stimulují jejich růst či odolnost. Rostlina jim naopak poskytuje část své produkce cukrů. (Snímek horní části kořene a prázdného semenného obalu huseníčku ve 3D rekonstrukci z konfokálního mikroskopu).


Prospěšné bakterie
Prospěšné kořenové bakterie (zeleně) kolonizují rostliny již během klíčení. Poté stimulují růst a odolnost svých hostitelů. Rostlina jim naopak poskytuje část své produkce cukrů. V přírodě zřejmě neexistují rostliny bez symbiotických bakterií.

Kategorie Živly v přírodě

Stále aktivní Bromo
Indonéská sopka Bromo uprostřed vulkanického komplexu Tengger vykazuje kolísavou aktivitu i v rámci dne. Poslední ničivý výbuch, který přetvořil krajinu této kaldery, se odehrál roku 1974.


Brána do pekla
Bouře nejsou hněv boží, je však pravou, že blesky zabijí 4x častěji muže než ženy, trvají asi 1/4 s, dosahují teploty kolem 30 000 °C a teče jimi proud asi 50 000 A. Přesto je lov blesků oblíbenou disciplínou fotografů (4x častěji můžu než žen).


Láska bouřku nevidí!
Bouřlivé červnové odpoledne v Mnichově po skončení mikroskopického workshopu. Lidé z náměstí se stihli schovat před lijákem jen tak tak. Ti milenci ale samozřejmě zmokli.

Kategorie Věda v karanténě

Všední den v houmofisu
Protože byly zavřené i školy, člověk se přes den těžko soustředil.


Rejnok manta fluorescenční
A jak jsme nemohli experimentovat, zpracovávali jsme alespoň mikroskopické obrázky. Z gigabajtů dat z fluorescenčního mikroskopu se vynořil rejnok manta. Ve skutečnosti špička listu huseníčku během sledování kolonizace jeho povrchu prospěšnými bakteriemi (zeleně), modře - chlorofyl, červeně - průduchy.

Ročník 2021
Kategorie Věda fotogenická

Siločáry
Povrch listů kolonizují nejrůznější druhy bakterií, jak patogenní, tak prospěšné. Prospěšné bakterie mohou například chránit rostlinu před patogenními mikroorganismy produkcí antibiotik či toxických látek. (Zeleně: bakterie, fialově: stěny rostlinných buněk, modře: chloroplasty v buňkách průduchů.


Ze dřeva lze vyrobit ledacos – jen ne stromy.
Spisovatel Jan Sobotka to vystihl dobře. Dřevo je produktem rostlinných buněk, které kolem sebe vytvářejí buněčnou stěnu složenou ze směsi organických látek, jimž dominuje celulóza, hemicelulóza a lignin. Syntéza, export a ukládání těchto látek jsou přesně regulovány. Právě díky tomu nabývají rostlinné buňky, a potažmo celá rostlinná těla, specifických tvarů a fyzikálních vlastností. Silné buněčné stěny mají především cévy, které vedou vodné roztoky z kořenů do nadzemních orgánu rostliny.

Kategorie Múzy ve vědě

Boží světlo
Vzácné chvíle v přírodě, kdy krajinu nasvítí zajímavé světlo, vyvolávají otázky, jak to funguje, pro koho a proč? Mohou podněcovat naši zvídavost nebo relaxovat naši mysl a pomoci vnímat svět v dobrém světle.


Úránia - múza hvězdářství
Ve starém Řecku byla astronomie považovaná za umění a jejím patronem Úrania, dcera Dia. Fotografování noční oblohy organicky spojuje umění, řemeslo a vědu. Na snímku dráhy hvězd po pětihodinové expozici v jihozápadní části oblohy na jaře nad pouští Rub al-Chálí. Zajímavá je různá barevná teplota jednotlivých hvězd.


Povstání přírodního tvaru
Tvary a barvy v našem životní prostředí zásadné ovlivňují náš duševní vývoj od narození. Za vznikem rozličných přírodních tvarů přitom stojí relativně jednoduchá a univerzální pravidla, jejichž podstata tkví v matematice či fyzikální-chemii. Právě neviditelné interakce specifických molekul, koncentrační gradienty a elektrické náboje v buňkách živých organismů vedou nakonec k formování fascinujících makroskopických struktur.

Kategorie Vědci a práce domácí

Nakrájej zelí, řekla.
Hlávkové zelí bylo vyšlechtěno z brukve zelné původně rostoucí ve Středomoří. Konzervované pomocí fermentace bakteriemi mléčného kvašení bývalo v zimním období důležitým zdrojem vitamínů našich předků.

Ročník 2022
Kategorie Věda fotogenická

Pyl v prašníku
Jakmile se plně vyvinou pylová zrna (modře), prašník praskne (růžově) a pyl může být roznášen pomocí větru nebo opylovačů na blizny stejného či jiných květů. Prašník obvykle nese dlouhá nitka (zeleně). Huseníček rolní, přirozená fluorescence snímaná pomocí konfokálního mikroskopu.


Oko
Půdní bakterie (zeleně) prožírající se svazky pektinu, který je důležitým polysacharidem ukládaným na povrchu semen (fialově). Pektin ve vlhkém prostředí nabobtná do podoby gelu, což chrání klíčící semeno a také poskytuje potravu bakteriím, které se mohou rychle namnožit a efektivně kolonizovat mladý kořen. Mnoho druhů bakterií žije na kořenech a přirozeně podporuje růst rostlin. (Fluorescenční mikroskopie, snímáno konfokálním mikroskopem.)


Asteroidy
Zárodky rostlin v semenech jsou dobře chráněny díky semenným obalům. Pokud dojde k poruše transportu stavebních látek pro tvorbu semenného obalu (zde vinou mutace v komplexu exocyst, který řídí buněčnou sekreci), semena získají abnormální tvar a nekompletní obal. Vpravo dole normální semeno, ostatní mají mutaci v genu SEC15a. Semena huseníčku rolního, přirozená fluorescence snímaná pomocí konfokálního mikroskopu, 3D rekonstrukce ze série snímků.

Kategorie Vědci a dobrodružství

Altaj - nejvyšší pohoří Sibiře
Trek panenskou divočinou přes Severočujský hřbet zabere krásných třináct dní. V polovině přecházíme třítisícové sedlo Medvědí tlapa (hřeben v pozadí), kde se na sněhu a zledovatělé suti zasekla ruská rodina se třemi dětmi. Mačky nemají, prochladli. Pomáháme jim přes sedlo, zahříváme děti, náročná akce trvá přes čtyři hodiny. Chodí tu málokdo – myslíme, že měli z pekla štěstí…


Grónsko
Po dvanácti dnech putování arktickou divočinou přicházíme z přístavu Sisimiut podél polárního kruhu k nekonečnému grónskému ledovci. Pokrývá skoro celý největší ostrov světa a jeho mohutnost činí až tři kilometry. V těchto končinách musí být člověk odolný a zcela soběstačný. Odměnou je volnost, dobrodružství, panenská příroda, to vše ve společnosti skvělých parťáků.


Mouřenínem v Mauretánii
Nákladní vlak s jemně drcenou železnou rudou je nejrychlejší cestou ze západního cípu Sahary do přístavu Nouhadibou. S desítkami vagónů a kilometrem na délku patří k nejdelším vlakům světa. Jede se nějakých 14 h přes noc, takže na rudě jíte, spíte i …. Nezastavujeme! O tři vagóny dál se veze pasák se stádem koz. Nadšení z hvězdnaté oblohy a nevšedního dobrodružství brzy střídá vlezlá zima a lepivý prach. Umýt ho zabere tři dny. Oblečení? Na vyhození.

Ročník 2023
Kategorie Věda fotogenická

Semena a sliz
Většina rostlin vytváří semena obalená pektiny (polysacharidy), které při styku s vodou nabobtnají do podoby gelu či slizu. Tento obal pomáhá chránit semena a usnadňuje jejich klíčení.


Molekulární biologie na vlastní oči
Složité a často velmi krásné tvary rostlin jsou ve své podstatě dané molekulárními interakcemi, které se odehrávají v buňkách jejich těl. Komplexní souhra genů, organických makromolekul i anorganických iontů podmiňuje tzv. vývojový program každého druhu. Specifický tvar a funkci tak dostávají jednotlivé buňky, ty se zároveň dělí a uspořádávají do tkání a orgánů. Vzniká unikátní tvar.


Stromy dračí krve v ohrožení
Reprodukce dračince rumělkového, nazývaného strom dračí krve kvůli své rudé pryskyřici, jenž roste pouze na jemenském ostrově Sokotra, je vážně ohrožena. Populace těchto dlouhověkých stromů, symbolu Sokotry, se v posledních desítkách let téměř neobnovuje vinou zdivočelých stád koz, které decimují semenáče nejen tohoto sokotránského endemitu. Bez důsledné ochrany hrozí stromům dračí krve vyhynutí.

Ročník 2024
Kategorie Věda fotogenická

Spaghetti di saccaromiceti
Kvasinky z rodu Pichia jsou nedostižným pomocníkem při výrobě vína. Ač jsou kvasinky jednobuněčnými organismy (houbami), dokáží se při vývoji svých kolonií uspořádávat do komplexních „mnohobuněčných“ tvarů. Špagetovitá morfologie kolonií patří k nejkrásnějším.


Zlatavý podzim
S poklesem teplot a slunečního svitu na podzim se fotosyntéza stává neúčinná, proto opadavé víceleté rostliny shazují listy, aby zabránily zbytečné ztrátě vody – vzrostlý strom vypaří listovými průduchy několik set litrů vody denně. Před opadem listů se zelené chlorofyly rozpadají jako první, tudíž v listech vyniknou zbylá barviva ze skupiny antokyanů a karotenoidů v různých poměrech, která udávají barvy podzimu.


Rudý červen
Maková panenka patří k ohroženým druhům naší přírody. Její přirozený biotop totiž mizí vinou selektivních herbicidů cílených na polní plevele, mezi něž patří i mák vlčí. Tento krásný plevel jinak přináší výrazné hospodářské škody. S bohatými porosty máku a jeho přirozenými obyvateli se tak setkáváme zpravidla již jen na okrajích polí.

Kategorie Věda mezigenerační

Divoký Kurdistán po 45 letech
Původně římský most Delal (Zakho, severní Irák), jak ho zachytili dva rostlinní biologové, dva cestovatelé, ovšem v jiném čase. Při první cestě do Iráku (2012) jsem si zapůjčil diapozitivy prof. Miroslava Kamínka (in memoriam), specialisty na rostlinné hormony, který o 45 let dříve působil na univerzitě v Bagdádu, abych mohl zachytit stejná historická místa. Změnila se. Mirek na předložené fotky reagoval památnými slovy: „Člověče, nikdy se nevracej na místa, kde se ti líbilo“.