Věda fotogenická

Prof. PhDr. Martin GOJDA, CSc., DSc. (1956)
Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.
působí jako vedoucí programu letecké archeologie a kurátor archivu leteckých snímků v Archeologickém ústavu AV ČR v Praze. Pracuje dále na katedře archeologie Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni (v letech 2005 – 2011 byl jejím vedoucím), kde přednáší nedestruktivní metody výzkumu (především dálkový archeologický průzkum), krajinnou archeologii a archeologii raně středověké Evropy. Od r. 2006/2012 je mimořádným/řádným profesorem varšavské Univerzity Kardinála Stefana Wyszyňského.


Ročník 2014
Kategorie Věda fotogenická
Vliněves u Mělníka Letecký pohled na záchranný výzkum pohřebiště ze starší doby bronzové (stáří: cca 4 tisíce let), probíhající na poslední zatím neodtěžené ploše zatopené pískovny.	Pravěká mohyla u Libochovic Díky odlišnému zbarvení obilí zviditelněný kruhový půdorys příkopového ohrazení o průměru přes 20 metrů. Uvnitř obdélníková pohřební komora; datování: pravděpodobně mladší d. bronzová nebo starší d. železná.	Pravěké sídliště na Litoměřicku Prostřednictvím tzv. vegetačních příznaků dokonale zviditelněný půdorys osady ze starší doby železné při západu slunce začátkem léta.
Ročník 2015
Kategorie Věda fotogenická
Pohřbená pevnost u Litoměřic Pomocí dlouhých stínů a odlišných barev zviditelněná zaniklá dělostřelecká reduta; vpravo od ní je patrná lomená pevnostní linie spojující tuto redutu s další, dosud zachovanou. Prusko-rakouská válka 1866.	Němý svědek napoleonských válek Louny: díky odlišné výšce a zbarvení obilí zviditelněná polní pevnost - tzv. luneta - z roku 1813, vybudovaná v době bezprostřední hrozby vpádu Napoleonových vojsk do Čech. Uvnitř pevnosti jsou patrné půdorysy lichoběžníkových dlouhých neolitických domů a několik mladších zahloubených chat a jam.	Stopy mladšího pravěku na obilí Letecký snímek lokality na Podřipsku dokládá půdorysy objektů z období neolitu - doby bronzové zviditelněné pomocí odlišného vzrůstu a barvy obilí, které nad nimi roste: 1.čtvercový příkop obklopující hrobku (doba železná?); 2.okrouhlé nároží příkopu ohrazujícího sídlištní areál; 3. a 5. obvodové příkopy zaniklých mohylových hrobek; 4.pravěké odpadní a zásobní jámy; 6.půdorys nejstarší dřevěné architektury v Čechách - dlouhý dům z doby 5500 př.n.l. (starší neolit).
Ročník 2016
Kategorie Věda fotogenická
3. Pohřbená venkovská usedlost z počátku 13. století v krajině pod Řípem. Dvojdílná dispozice tohoto sídla vymezená čtvercovým, resp. oválným příkopovým ohrazením, je doplněna o plošně rozsáhlejší hospodářský areál, který byl původně ohrazen dřevěnou palisádou, po níž zůstal zviditelněn základový žlab (tenká tmavá linie vycházející z levého horního nároží oválného ohrazení a končícího u silnice uprostřed horního okraje snímku). Tmavě zbarvené skvrny uvnitř usedlosti náleží zahloubeným obytným jednotkám. Popsané části usedlosti jsou zviditelněny díky odlišnému zbarvení obilí, které na něm roste.	2. Hradiště z doby bronzové a raného středověku a jeho zaniklé opevnění. Vesec – Poráň v Českém ráji, hradiště situované na jazykovitém výběžku (ostrožně) obtékaném Veseckým potokem v údolí Plakánku. Přirozená obranyschopnost tohoto místa (dobře patrné strmé skalnaté/vápencové boční svahy ostrožny) byla zesílena dvojicí dnes zaplněných příkopů, které jsou na levém okraji snímku díky barevnému rozdílu obilí rostoucího na povrchu pole viditelné jako dva tmavé pruhy.	1. Pruhovaná krajina pozdně středověké kolonizace. Jedna z lesních lánových vsí ve východní části Českého středohoří charakterizovaná pásovou záhumenicovou plužinou. Jednotlivé lány nasedající na hospodářské usedlosti jsou lemovány mezemi zviditelněnými díky vzrostlé vegetaci.
Ročník 2017
Kategorie Věda fotogenická
Svahová půdní eroze 1. Kombinace jemných vláken a neobvyklých barevných odstínů na této fotografii má potenciál kladně oslovit estetické vnímání jejího pozorovatele, ačkoliv skutečná podstata této kompozice je krajně negativní. Jedná se šikmý letecký snímek zachycující masivní koluviální (svahovou) erozi načervenalé půdy v podhůří Jizerských hor. Jednotlivé stružky splavované ornice postupně vytvářejí plošně rozsáhlou síť, jejíž vlákna nakonec vyústí do mohutné erozní rýhy, která kromě půdy odtransportuje do údolí případné pozůstatky (artefakty) minulého (pravěkého, historického) osídlení.	Kamenní svědci barokní spirituality I Snad nejpovedenějším příkladem jednoty profánního a sakrálního vnímání světa na prahu industriálního věku je komponovaná krajina východočeského Kuksu, jejíž integrální součástí jsou na kamenných galeriích exponované sochy alegorií lidských ctností a neřestí spolu s postavami světců umístěnými na ploše před nimi. Fenomén barokní krajiny v českých zemích je v posledních letech předmětem výzkumu řady vědeckých oborů, a to jak humanitních (krajinná archeologie, historická geografie, kartografie, dějiny umění), tak přírodovědných (archeobotanika, geobotanika, krajinná ekologie). Společné téma napomáhá tyto tradičně separované oblasti vědy integrovat.	Kamenní svědci barokní spirituality I Snad nejpovedenějším příkladem jednoty profánního a sakrálního vnímání světa na prahu industriálního věku je komponovaná krajina východočeského Kuksu, jejíž integrální součástí jsou na kamenných galeriích exponované sochy alegorií lidských ctností a neřestí spolu s postavami světců umístěnými na ploše před nimi. Fenomén barokní krajiny v českých zemích je v posledních letech předmětem výzkumu řady vědeckých oborů, a to jak humanitních (krajinná archeologie, historická geografie, kartografie, dějiny umění), tak přírodovědných (archeobotanika, geobotanika, krajinná ekologie). Společné téma napomáhá tyto tradičně separované oblasti vědy integrovat.
Ročník 2018
Kategorie Věda fotogenická
Kruhové tvrziště na okraji Nechanic Zaniklé sídlo středověké vrchnosti je umístěno na okraji východočeského města Nechanice. Jeho tři obranné příkopy jsou dnes již zaplněné hlínou, ale jejich půdorys je stále ještě zřetelně viditelný, což je způsobeno specifickými vlastnostmi půdního složení jejich výplně, které ovlivňují kvalitu a rychlost odtávání sněhové pokrývky.	Venkovská hospodářská usedlost z počátku vrcholného středověku Dvojdílná dispozice tohoto sídla vymezená čtvercovým, resp. oválným příkopovým ohrazením, je doplněna o plošně rozsáhlejší hospodářský areál, který byl původně ohrazen dřevěnou palisádou, po níž zůstal zviditelněn základový žlab (tenká tmavá linie vycházející z levého horního nároží oválného ohrazení). Tmavě zbarvené skvrny uvnitř usedlosti náleží zahloubeným obytným jednotkám. Popsané části usedlosti jsou zviditelněny díky odlišnému zbarvení a výšce obilí, které nad jejich druhotnou výplní roste.	Příkopové ohrazení z doby kamenné Dva téměř půlkilometrové paralelní příkopy přerušované na více místech vstupy(silné tmavě zelené linie) doplněné o palisádu (tenká linie vlevo od vnitřního příkopu) uzavíraly prostor ostrožny nad původním (dnes zaniklým) korytem Labe u obce Kly na Mělnicku. Před šesti tisíci lety sloužilo toto místo k ceremoniálním účelům pravděpodobně kultovního charakteru.