CZ | EN
VĚDA FOTOGENICKÁ
Aktuality | Výsledky | Příběhy | O soutěži | Pravidla | Ročník 2015 | Ročník 2014 | Kontakt | Galerie
Mgr. Pavla Růžičková (1984)
Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i.
Působí na Archeologickém ústavu AV ČR, Brno, v. v. i., ve Středisku pro výzkum doby římské a stěhování národů. Věnuje se především dokumentaci archeologických nálezů, digitalizaci, grafickým pracím a editování odborných publikací, Dále se intenzivně zaměřuje na nejrůznější formy komunikace oboru s veřejností, na prezentaci a popularizaci nejvýznamnějších nalezišť především z doby římské a obecně tématu římské archeologie.

Ročník 2014
Kategorie Věda fotogenická

Otisk římské bolesti
Letecký snímek odkrytých základů římské vojenské nemocnice (valetudinarium) pro raněné legionáře na Hradisku u Mušova.


Paprsky poznání
Terénní archeologický výzkum římského polního tábora.


Ozdoba rukou minulých
Bronzové nápažníky borotického typu z doby bronzové, jižní Morava.

Ročník 2015
Kategorie Věda fotogenická

Má to šupiny, ale není to ryba
Detail šupinového pancíře římského jezdce nalezeného na Hradisku u Mušova (2. stol. n. l.). Pancíř tvoří tisíce drobných šupin o velikosti 20 x 7 mm a síle 0,3 mm, vzájemně propojených 1 mm tenkými drátky.


Něžná součást kruté zbraně
Bronzové kování pochvy meče římského vojáka, nalezené na Hradisku u Mušova (2. stol. n. l.)


Minerva v zrcadle času
Římský železný prsten s jaspisovou gemmou s vyobrazením bohyně Minervy, nalezený na římské vojenské pevnosti Hradisko u Mušova (2. stol. n. l.)

Kategorie Vědci ve fotografii

Co se skrývá na dně?
Archeologové B. Komoróczy a M. Vlach při preparaci příkopu římského tábora v Engelhartstettenu (Dolní Rakousko).


Hledání zaniké slávy na úpatí Alp
Tým archeologa B. Komoróczyho při povrchové prospekci na ploše antického města Aquileia v severní Itálii.


Tábor pod nohama
Archeologové B. Komoróczy a M. Vlach na výzkumu římského tábora v Engelhartstettenu (Dolní Rakousko).

Ročník 2016
Kategorie Věda fotogenická

Oživujeme Římany na Hradisku u Mušova
Území dnešních Pasohlávek a zaniklé obce Mušov se před téměř dvěma tisíci lety stalo cílem římského vojska vedeného císařem Markem Aureliem. Jeho legionáři zde vybudovali mohutnou pevnost, v níž dokonce stály první lázně na našem území vůbec. Na tomto místě byla archeology vybudována naučná stezka, aby dnešním návštěvníkům poodhalila tajemství tohoto unikátního místa.


Stopy Římanů na Moravě
Stopy, které u nás zanechali Římané, vedou na Hradisko u Mušova. Zde pod vedením císaře Marka Aurelia vybudovali mohutnou pevnost, v níž dokonce stály první lázně na našem území vůbec. Tyto lázně byly postaveny také z cihel, na nichž je vytlačen kolek s podrážkou boty a zkratkou 10. legie Gemina Pia Fidelis.


Mušov - Brána do Římské říše
Území dnešních Pasohlávek a zaniklé obce Mušov se před téměř dvěma tisíci lety stalo cílem římského vojska vedeného císařem Markem Aureliem. Jeho legionáři zde vybudovali mohutnou pevnost, v níž dokonce stály první lázně na našem území vůbec. Na tomto místě byla archeology vybudována naučná stezka, aby dnešním návštěvníkům poodhalila tajemství tohoto unikátního místa.